fáze a dny

pátek 30. září 2016

30.9.2016 (13)

Červená pusa, když jdu do divadla A teď: Svět A předtím úklid parku od vajglů a hnusu, a předtím plavání, noření se do vody, torpédoborec si razí cestu mezi kačenama, ano, to jsem já! A předtím cukrárna bez černokněžnice, u vína. Energii cucám z prostého bytí. Šaty, zase ty šaty!

28.9.2016 (11)

Rokytka ožije znovu, je mi třeba vody, dívat se a slyšet.

29.9.2016 (12)

Jsem tu se sluncem, bojím se, že brzy nebude! Setkávání se všemi, kdo jdou kolem. Moře bych si přála.

27.9.2016 (10)

La škola mě nakopne k tvoření, zpívám si na hřišti, pouštím do sebe slunce, maluju... a večer nejlepší divadlo! Robin Hood

21.9.2016 (4)

Zoufalost nad zoufalostí. Se vším všudy.

sobota 24. září 2016

17.9.2016 (29)

Všechno směřuje k jednomu cíli. Den D. Zažít Solidaritu jinak. Hodiny běží jak koně po startu, není čas stát, není čas na nic. Mám ale krátkou básnickou vsuvku a poprvé v životě čtu veřejně svoje texty. Bilancuju jak se mi za poslední rok neuvěřitelně změnil život. Pustila jsem se po proudu a je to jízda!

6.9.2016 (18)

Kolikrát se stane tanec jediným možným sebeprostředkem? Dnes ano. Potkávám Petru Strá.

28.8.2016 (9)

Věčné téma: jak naložit s vůní, aby byla součástí obrazu? Specifické vůně, chvilkové vůně např. za oknem se svíčkovou! To chci, ale jen proto, že miluju okna a jejich příběhy.

27.8.2016 (8)

Stačí zavřít oči a sledovat co se stane! Přátelství ve vagonu, stejný směr i cíl! Horká Šárka.

26.8.2016 (7)

Psaní proti pocitům nejistoty: stojíš ve vodě nehnutě a modrá ti přitom sežrala nohy, láskyplně a bez krve.

máš motýly ve vlasech
ty divočino a tvoje svaly
 rozestoupily se jako kontinenty

8.8.2016 (20)

Mám problém se soustředěním, sním si a v pauzách chodí vztek. Praha a slunce.

6.8.2016 (18)

Vizualizovaná knihovna se stala skutečností! Makáme na domě, potěšení je na mé straně. Nulová chuť k Zažít město jinak poněkud překvapivá.

4.8.2016 (16)

Koncert. Zrní. Střelák. Lidi.

3.8.2016 (15)

Lehkost je mojí přirozeností, v tanci je zbytek dne, protože hudba všechno otevírá.

úterý 20. září 2016

2.8.2016 (14)

Sen: Valí se kameny dolů, proud vody teče po silnici. Mám na rameni Šimona a Sebíka. Oba jsou bílí jak od popela či mléka. Smějou se. Mám papoušky v pytli. Jsou ponořeni pod vodou. Vysypu je. Myslím si, že jsou mrtví. Ale nakonec jich pár obživne.