fáze a dny

čtvrtek 31. března 2016

31.3.2016 (4)

Zas to noční pocení, příliš mnoho cibule? Nutkavá potřeba sázet vyústila v mocné kopání pro dva rybízy. Mám chuť pracovat v domě, hrabu na zahradě. Únava už neprochází skrze mě. Jsem spokojená, smířená, klidná. Čteme Ali Babu a já se tisknu k dětem. K poslechu a tanci hraje Florence and the Machine / Rabbit Heart

30.3.2016 (3)

Celá deka je zase mokrá, nesnáším to! Blízkost Toma je potěšující. Chci sázet stromy i keře. Těším se v šatech. Nemám moc náladu na komunitu, spíš číst, číst, číst, ale co dřív? Trochu bezradná a přece žádoucí. Večer plný kynutých lívanečků a skořice, na tohle volání neumím říkat ne!

29.3.2016 (2)

Šaty a pohodlí, nikam nespěchám, hlídám si svůj klid. Celkově jsem zpomalila, jsem ten, kdo určuje tempo života. Slunce, čaj a dortíček.

28.3.2016 (1)

Čas venku, čaj, slunce, pomalu, vejce, tempery, pomlázka, sousedi, komunita, jídlo, šaty, změna, klid, ženskost, oblé tvary, spánek, představy, sny, bolest, uvolnění.

pondělí 28. března 2016

27.3.2016 (26)

Zdá se mi, že letím s Tomem do Kanady, ale vím, že je to Finsko. Vařím a peču, vejce se točí ve vodě, dopoledne sousedský čaj, odpoledne park a hřiště, večer s Jungem a jeho milenkou Sabinou Spielrein - Strážce duše

26.3.2016 (25)

Plíživá bolest hlavy už během noci, jak kdyby na mě něco lezlo. Venku prší, lenoším, nic se mi nechce, až večer vyrábím další ze série minipraků. Oči sledují Marcela Pagnola ve filmu

pátek 25. března 2016

25.3.2016 (24)

Nemůžu spát, budím se už ve 4, v hlavě se mi rodí další a další nápady, nedokážu to zastavit, jsem myšlenkové monstrum, průtokáč ideí a vizí, píšu si, mám chuť zbavit se napětí jógou, nepomáhá, mysl je neklidná a těkavá... rýsuje se pesto z medvěda a komunita Solidarita. Děsivá a plíživá únava...

24.3.2016 (23)

Práce, nebaví, v prostoru maluju si šperk co by chtěl vzniknout, oběd zvíře-friendly, večer schůze kvůli novému projektu, strach a nejistota, nová výzva, skočit do řeky a plavat, dává to smysl a náhody neexistují!

23.3.2016 (22)

Ve snu byl lev, vodítko i strach. Piju jakýsi čaj, dobrovolně. Je bez chuti, obsahuje totiž prach, špínu a další hnus... Ventiluju se vztekem, energie je dost, ale nedokážu ji zaměřit jinak. Oblečení padne a je mi v něm fajn, přesto bych raději chodila v bublině. Cestující se rozsypali na peróně, jako houby po dešti. Dnes je tu Debussy...

středa 23. března 2016

22.3.2016 (21)

Krásné ráno, vysokej pas a vlasy na záda. Víno s Milenou, řepa, kozí sýr a lívanečky! Proč je to jídlo tak skvělý?

21.3.2016 (20)

Kdyby se smrad dal krájet, měla bych ho z MHD plnej kotel. Jsem citlivá na všechny pachy života nebo mám prostě smůlu? Nedokážu kontrolovat své emoce, vytočí mě maličkosti, chodím od ničeho k ničemu. Vzteklá saň s pěti hlavami, bez kontroly. 

neděle 20. března 2016

20.3.2016 (19)

Neděle jak vyšitá, ač nešiju. Pobolívá mě podbřišek a v kříži, jsem docela unavená. Bezmocně se potím v jedné debatě. Zatvrzelost, nedostatek informací a strach mění lidstvo. Naštěstí jsem optimista, což je samo o sobě pozoruhodné :) Začíná se mi tak nějak v hlavě rýsovat, že to, co mě opravdu baví, je být spojkou, propojovat lidi skrze informace, sdílet a podporovat... A něco se dnes děje, jedu na vlně nasranosti, která naštěstí umí uklízet. 

sobota 19. března 2016

19.3.2016 (18)

Válendo grando, dortíček, kniha a svoboda. Rodí se nápady na sdílení knihovny, promítání filmů. Cítím se jako ta malá holka, která šla prodat reklamy do reklamky. Vymýšlet, tvořit a realizovat, volně si volně... Dnes ještě workshop Efektivní a udržitelný šatník v rámci Sustainable Fashion Day, inspiraci na doma najdete v tomto příhodném článku. Domácnost leží ladem, priority jsou jinde...

18.3.2016 (17)

Klidně a lehce s těmito tóny piana tramvají, na dosah tváře, pocity, příběhy... jak moc se mění pohled na svět pod tíhou melodie? Co takhle víkend v kinosále FAMU - Hranice filmu 2016 - Slyšet obraz ? Jsem tuze společenská, socializuji se v parku, je čas pro setkávání...?  

pátek 18. března 2016

17.3.2016 (16)

Nejlepší mini dortíčky v cukrárně na Čecháči! Sladká snídaně a čaje habaděj. Odpoledne mizím mezi stromy. Bizardní městečko za mříží, klid je k mání (jak pro koho?), Slunce, Slunce, Slunce! Večer o základním nepodmíněném příjmu, pálí mě společnost, jsem aktivistkou? 

čtvrtek 17. března 2016

16.3.2016 (15)

Kosí budíček zdraví z jabloně, točím růže jak se baví. V práci přemýšlím nad tím, jak skvělé by bylo, kdyby všichni dělali to co mají, a já jsem prostě nemožně unavená... Nový projekt se rodí a jsem přizvaná! Odpoledne snad skočit do peřin a pokořit Ajvaze, v klidu a teple. Je toho nějak moc!

středa 16. března 2016

15.3.2016 (14)

Kosáci zpívají ranní zpívánky, budí mě jaro. Práce je efektivní ovšem s minimálním nadšením. Oběd s bílým vínem bodne, na pokecu s kámoškou mizí dvě rakvičky. Napíšu článek Jaké to je bez televize? Nálada na rekonstrukci nulová, místo toho raději třídění myšlenek a změna vizáže blogu, ale ani to není konečná. Únava přichází celkem brzy a taky šílená chuť na podivuhodné knihy Michala Ajvaze, tentokrát Zlatý věk.

pondělí 14. března 2016

14.3.2016 (13)

Maluju si rty, pěšky do práce a ošlehané tváře mrazem. Zas ty šaty. Jo, cejtím se skvěle a práce mi jde od ruky. Konečně vyslovím nahlas, že je čas na změnu! Všechno mi ujíždí před nosem, trénuju trpělivost. Zapomenu kabelku v obchodě a podpořím na Hithitu alternativu k nevkusným reklamám! Aqua Ads - konec reklamní špíně! Ležím na posteli a snažím se vzpomenout si na všechno, na co jsem zapomněla :)

neděle 13. března 2016

13.3.2016 (12)

Další sen o výtahu, tentokrát nejsem sama. S kamarádkou ze školy sedíme na invalidním vozíčku, nejspíš v obchodním domě. Je to naprosto přirozené, že nemůžeme chodit. Ani jedna se nedivíme. Když vjedeme do výtahu a chceme jet nahoru, nic se nestane, ani dveře se nezavřou. Nakonec zjistíme důvod, jsme příliš těžké a já vím, že se to týká toho vozíku... Pokračuji v online kurzu, překládám a překládám. Odpoledne si vyjdeme do CafeJedna, cítím lehkost v komunikaci s cizími lidmi, jsem sebejistá a spokojená sama se sebou. Ano, tohle bude song pro tento den: CocoRosie / After the Afterlife

12.3.2016 (11)

Co jsem zase doma, dokážu si sny udržet v paměti. Je to tím nonstop spánkem? Tentokrát jedu výtahem v domě, kde jsem vyrůstala. 5. patro a výtah jede dál... dlouho jsem se nemohla dostat tam kam jsem potřebovala, ale nakonec se podařilo :) Jsem hravá a aktivní, přihlásila jsem se do svého prvního online kurzu přes FutureLearn! A téma? Making Ideas Happen. To k projektu Solidarita. Angličina mi leze do hlavy naprosto přirozeně, baví mě! Vařím lehkou italskou večeři a k večeru únavou padám do postele. 

pátek 11. března 2016

11.3.2016 (10)

Zdá se mi o zahradě, o sázení, zahradnických pomůckách a chuti na sex. Mám dojem, že přišla ovulace. Dnes se vracím domů, autobus je jako loď, vítám mořskou nemoc. Všechno je šedivé a špinavé, Slunce pod mrakem, Praha smrdí, v tramvaji potřebuji roušku, cítím každý závan nemoci... Jsem trochu v rozpacích ze svých pocitů, snažím se nějak ukotvit ve svém středu, ale nejde to. Je to rozptýlení, nespokojenost s okolím nebo snad se sebou? Potím se jen při myšlence na návrat do práce... sbírám odvahu na to nemít práci. Pozdní odpoledne trávím na návštěvě v Bohnicích, najednou jako bych se mohla dotknout hranice mezi pacientem a mnou. Těžce si zvykám na návrat domů, chce se mi plakat a ani nevím proč.

10.3.2016 (9)

Krom toho, že stále lyžuju, znovu pracuji na blogu, fotím, upravuji a sdílím. Nakonec udělám spoustu práce, kterou jsem posledních pár dní odkládala. Jsem tak nějak nekompromisní, tvrdá, potřebovala bych asi nerušený prostor, bez lidí, jen pro mě a moje myšlenky. Zajímavý odkaz pro dnešní den aneb Naučme se něco po síti! Future Learn!

čtvrtek 10. března 2016

9.3.2016 (8)

Lyžuju, lyžuju, fotím, lyžuju, plavu, jím, lyžuju, fotím, užívám si svobody na vrcholku, očima bloumám po krajině bílých kopců, nadechuju se a vydechuju, přemýšlím nad svou další tvorbou, nad recyklací, upcyklací, všechny aktivity s jehlou a nití vrací se mi do hlavy, vymýšlím plány na zahradu, procházím se, stavím sněhuláka a sluneční paprsky běhají mi po tváři. Bolí mě každý sval na těle, ale nevadí, vůbec to nevadí. Tělo se zase začíná rýsovat a já mám dojem, že vypadám dobře :) dnešní odkaz povede k bílé krajině...

8.3.2016 (7)

Budím se ve 3.33, zdá se mi sen o konci jednoho přátelství (aspoň tak si to vykládám) a zároveň o nové práci. Od rána sněží, hustě, všechno je během chvíle bílé, krásné, čisté a tiché, všechno se pod tou bílou pokrývkou mění, tím pádem mizí i další důvod pro odjezd. Náhody neexistují, že, a proto se ke mně v tuhle chvíli dostává toto video: Změna plánů nebolí - Pavel Říha. Neplánuji a dnes poprvé lyžuji! Jsem fascinovaná svojí odvahou, fakt jsem to dokázala! Fyzická aktivita je mi třeba a tak odpoledne ještě plavu. Začínám být dynamická :) Objednávám z potravinových zahrad semínka a vlastně nevím, na co se zaměřit dřív.

7.3.2016 (6)

Umělej sníh, jinak hlína a smrad z komínů. Můj syn umí lyžovat, nebojí se a já dostala nápad! Seberu odvahu a půjčím si ski, patnáctiletá pauza přece nic neznamená! Místo lyžování ovšem plavu, ve sprše mi všechny tóny rezonují, zpívám si Om mani padme hum a těším se jak malá na zítřejší muzikoterapii... ovšem vzápětí přichází zpráva, že se kurz pro malý počet zájemců neotevře! Mrzí to, navíc to značně komplikuje můj vymyšlený plán, najednou jaksi není důvod jezdit domů, i když já se toho držím zuby nehty... špatně spím a hodně jím :)

6.3.2016 (5)

Je hnusně a já chci jet domů, jsme na horách, kde není sníh. V pokoji smrdí chlór. Hledám si důvody. Možná mám pocit, že nic nejde podle mého plánu a tak si ten plán vytvořím. V úterý mi začíná kurz muzikoterapie, to je dost dobrý důvod odjet dřív. Cítím, že nejsem nějak v sobě. Přemýšlím nad tím, že doma bych byla užitečnější, mám chuť pracovat na zahradě a zvelebovat.  

5.3.2016 (4)

Projekt komunitního centra mě tuze pálí, vím, že je to něco, čemu se chci věnovat. Spojovat, inspirovat a motivovat :) Dovolená začala a já reflektuji a reflektuji :) Je tu 4. den... Proč jsem vlastně začala psát tenhle blog... To, že jsem pochopila svou cykličnost, mi otevřelo dveře k pochopení všech těch proměn, kterým jsem dříve nerozuměla. Jak to, že jsem jeden den plná síly a všechno rychle odsejpá a další den nejsem schopná dodělat jakoukoli činnost? Kdy přichází ta sebejistá chvíle oslňovat a kdy doba chození s hlavou sklopenou s jediným přáním "hlavně aby mě nikdo neviděl"? Konečně to něco zapadlo do sebe a já se v tom začínám orientovat. S tímhle porozuměním přichází spokojenost, ano jsem normální a jo! tyhle situace se opakují. Žene mě dopředu touha inspirovat další ženy, odhalit se, protože není co skrývat, zmapovat (i pro sebe) všechny fáze Měsíce, rozvíjet ten tvůrčí potenciál, který je k dispozici úplně každému. Nechte se inspirovat tím, co inspirovalo mě! Cyklická žena

pátek 4. března 2016

4.3.2016 (3)

Co s dneškem? Slunce, volno a válení se v posteli. Balení na hory záměrně sunu až na večer, minimalismus v praxi, a taky si říkám, nějak to dopadne. Ze setrvačnosti se bojím, ale mám papír na to, že jsem zdravá! Zpráva ze snu: jestliže budeš poslouchat svoje tělo, budeš v pohodě! Měkké tóny pro dnešek Sigur Rós/Olsen Olsen

3.3.2016 (2)

Kam jste mi odešly, sny, výlety do krajin nočních? Unavená přesto brzy, nesoustředím se, potřebuji zpomalit a zase zpomalit... Vidím svět v jasných souvislostech, naprosto jasně vím, že chci, aby moje děti žily ve svobodě, vnitřní i vnější, podléhám černým splývavým látkám, tak nějak žensky, ale pere se to, jako tady Radiohead / Paranoid Android

středa 2. března 2016

2.3.2016 (1)

5.30 opět, postel a peřina navždy! Proč musím pracovat? Čokoláda, čaj, práce stojí, jen to třídění hýbe naším světem, duše si žádá víc místa a méně věcí, a k večeru ať už je ticho, snad jen Gjallarhorn/I Riden Så

1.3.2016 (28)

Po pátý zas vzhůru, je mi třeba hudby, vzpomínám na Pěnu dní a proto je pro dnešní den tato skladba naprosto určující: Aime la / Loane ; jsem tak trochu bohyně, ale jen do podvečera, třídím... Akutní nedostatek pohodlí mě zasáhne snad ve všech oblastech, tenze prolévaná slzou končí pod peřinou, je večer nebo noc? a pak to přijde! ...